Tragédie o Hamletovi pochází z pera anglického dramatika Williama Shakespeara a na divadelní prkna byla přenesena mezi roky 1599 a 1602. Při tvorbě tragédie Shakespeare pravděpodobně čerpal ze starodávného skandinávského příběhu Amleth od dánského kronikáře Saxa Grammatica (1150 – 1220).
William Shakespeare (1564 – 1616) byl talentovaným básníkem, hercem a spisovatelem, který nezapadl v toku času a i v současné době jej obdivují lidé z celého světa. Na svém tvůrčím kontě má 38 her, 154 sonetů, 2 dlouhé epické básně a řadu dalších básní. Jeho domovem byl Stratford nad Avonem a Londýn, kde započal svou úspěšnou kariéru a později se stal spolumajitelem divadelní Královské společnosti.
Tragédie Hamlet má pohnutý děj tvořící ucelenou kompozici, která má obdobnou podobu jako Antická tragédie. Skládá se z:
Shakespearův Hamlet začíná podivnou smrtí dánského krále, otce Hamleta. Na trůn dosedá jeho bratr Claudius a ožení se s ovdovělou královnou. Hamletovi se zjevuje duch otce a dozvídá se, že vrah je Claudius. Hamlet předstírá šílenství, aby odkryl skutečného vraha. Tím ale ztrácí lásku Ofélie. Claudius se nepřímo přizná, že svého bratra zabil on, když uteče z divadelního představení o vraždě krále.
Hamlet prozradí své matce, že Claudius zabil jeho otce a při tom zabije špeha za závěsem, kterým byl Oféliin otec Polonius. Král vyšle Hamleta do Anglie, kde jej měli královým jménem zabít, ale Hamlet lest prohlédne a vrací se zpět do Dánska. Dozvídá se o smrti Ofélie a přijímá souboj od jejího bratra Laerta. Oba nakonec umírají, ale Hamlet před svým skonem ještě stihne zabít Claudia.
V dramatu Hamlet se objevují dlouhé filozofické monology Hamleta, který přemýšlí o životě a smrti a dumá nad lidskou existencí. Shakespeare nešetří v Hamletovi vtipnými a sarkastickými poznámkami, které kontrastují s vážnými a cynickými výstupy tragických postav. Hamlet ukazuje jak svou vážnou tvář, tak své šílenství, kdy hovoří dvojsmyslně a pro ostatní postavy nesrozumitelně.
Tragédie Hamlet má pohnutý děj tvořící ucelenou kompozici, která má obdobnou podobu jako Antická tragédie. Skládá se z:
Shakespearův Hamlet v mnohém předstihl svou dobu. I když bylo dílo napsané v renesanci, do hlavní postavy Hamleta promítl barokní smýšlení. To je patrné v těchto slovech: „Nicotnost všech pozemských věcí, marnost nad marnost“. V Hamletově povaze se střetávají dva protiklady, a pokud byste četli toto dílo bez toho, že byste věděli, v jakém období bylo napsáno, v největší pravděpodobností byste ho zařadili do baroka.